Jednací řád Českého rybářského svazu

Republiková rada Českého rybářského svazu (dále jen „Svaz“) vydává podle § 17 odst. 5 písm. c) Stanov Českého rybářského svazu (dále jen „Stanovy“) tento Jednací řád Českého rybářského svazu (dále jen „Jednací řád“):

Čl. 1
Základní ustanovení
(k § 1 Stanov)

Jednací řád:

  • rozvádí některá ustanovení Stanov,
  • blíže upravuje jednání a rozhodování orgánů Svazu,
  • upravuje volby do orgánů Svazu a doplňování volených orgánů Svazu v průběhu volebního období,
  • upravuje některé další oblasti činnosti Svazu, jeho organizačních jednotek a orgánů.

Čl. 2
Poslání Svazu
(k § 2 Stanov)

  1. Organizační jednotky Svazu a jejich orgány zřizují pro zabezpečení plnění poslání Svazu poradní, iniciativní a kontrolní orgány, kterými jsou odbory, komise a kluby. Navrhují, zabezpečují a odborně garantují plnění úkolů v jednotlivých oblastech činnosti Svazu.
  2. Pro organizační zabezpečení sportovních rybářských soutěží mohou organizační jednotky Svazu využívat sportovní odbory, případně kluby.
  3. Pro zabezpečení úkolů ochrany přírody, čistoty vod a životního prostředí zřizují organizační jednotky Svazu aktivisty, komise a odbory, které zajišťují prevenci a navrhují opatření pro odstranění případných havárií.
  4. Provozování hospodářské a obchodní činnosti se řídí obecně závaznými právními předpisy. Metodické pokyny k jejich provedení vydává Republiková rada.

Čl. 3
Členství ve Svazu
(k § 3 Stanov)

  1. Přihláška za člena Svazu se podává písemně na stanoveném tiskopisu.
  2. Přihlášku podává uchazeč výboru místní organizace Svazu (dále jen „MO“).
  3. Člen může přestoupit do jiné MO. Za tímto účelem je mu vydána převodka s vyjádřením výboru té MO, které je členem.
    Pokud nebude výborem MO, do které chce přestoupit přijat, zůstává členem původní MO.
    • Výši jednorázového vstupního příspěvku (zápisného), počet hodin pracovního ročního příspěvku (brigádnických hodin) a výši jeho finanční náhrady navrhuje výbor MO a schvaluje členská schůze MO.
    • Členská schůze MO na návrh výboru MO může stanovit úlevy z výše plnění uvedeného v čl. 4 písm. a) u důchodců, osob se zdravotním postižením, žen, mládeže a studujících. V individuálních případech hodných zvláštního zřetele rozhoduje o těchto úlevách výbor MO.
    • Výši pravidelného peněžního příspěvku (hodnotu členské známky) a mimořádného členského příspěvku pro všechny kategorie řádných členů (děti, mládež, dospělé) navrhuje Republiková rada a schvaluje Republikový sněm. Pravidelný peněžní příspěvek je člen povinen zaplatit do konce února příslušného roku, mimořádný členský příspěvek ve lhůtě stanovené Republikovým sněmem.
    • Jednorázový vstupní peněžní příspěvek (zápisné) a pravidelný peněžní příspěvek (členská známka) musí být u nově přijímaných členů zaplaceny před účastí uchazeče na plnění pracovních povinností, nejpozději však do jednoho měsíce po přijetí za člena.
    • Výkon funkce v orgánech, odborech a komisích Svazu a jeho organizačních jednotkách, jakož i výkon funkce Rybářské stráže, se považuje za plnění pracovního ročního příspěvku uvedeného v § 3 odst. 5 písm. c) Stanov.
  4. Řádní členové se dělí do těchto kategorií:
    • dospělí – od začátku kalendářního roku, v němž dosáhnou 19 let věku,
    • mládež – od začátku kalendářního roku, v němž dosáhnou 16 let věku do konce kalendářního roku, v němž dosáhne 18 let věku,
    • děti – od začátku povinné školní docházky do konce kalendářního roku, v němž dosáhnou 15 let věku.
  5. Čestnými členy mohou být fyzické osoby, které se zvláště zasloužily o rozvoj sportovního rybářství, poskytují Svazu služby, případně věcné nebo finanční příspěvky, či jsou Svazu jinak prospěšné. Rozsah práv a povinností čestného člena ve vztahu k výkonu rybářského práva vymezí orgán Svazu, který čestného člena přijal. Tentýž orgán hradí za čestného člena členský příspěvek podle § 3 odst. 4 písm. b.) Stanov. Členská legitimace čestného člena se označí doložkou „Čestný člen“.
  6. Přispívajícím členem mohou být fyzické osoby poskytující Svazu služby, případně věcné nebo finanční příspěvky, či jsou Svazu jinak prospěšné.
  7. Pro zachování členství postačí zaplacení pravidelného peněžního příspěvku (členské známky – § 3 odst. 5 písm. b) Stanov), popř. mimořádného členského příspěvku schvalovaného Republikovým sněmem (mimořádné známky – § 3 odst. 5 písm. d) Stanov). Tomuto členovi nemůže být vydána povolenka k rybolovu. MO, jíž je členem, vyznačí tuto skutečnost do jeho členské legitimace v rubrice „Záznam o výdeji povolenky“ příslušným rokem a slovy „bez povolenky“.

Čl. 4
Práva a povinnosti členů
(k § 4 Stanov)

Mládež (čl. 3 odst. 5 písm. b)) se úměrně podílí osobní pracovní účastí (§ 3 odst. 5 písm. c) Stanov) na činnosti MO při dodržení ustanovení § 165 až 167 zákona č. 262/2006 Sb., (Zákoník práce).

Čl. 5
Kárné řízení
(k § 5 Stanov)

  1. Kárné řízení se zahajuje na návrh, který může podat kterýkoliv člen Svazu. Kárné řízení může být zahájeno i z vlastního podnětu kárného orgánu.
  2. Návrh na zahájení kárného řízení musí obsahovat:
    • označení MO, jíž je návrh podáván,
    • označení člena Svazu, který se měl porušení členských povinností dopustit,
    • stručný popis skutku, v němž je porušení členských povinností spatřováno.
  3. Návrh na zahájení kárného řízení se podává u té MO, jíž je člen Svazu, který se měl porušení členských povinností dopustit, členem. Byl-li podán návrh na zahájení kárného řízení u MO, které není člen Svazu, který se měl porušení členských povinností dopustit, členem, zašle jednatel této MO návrh na zahájení kárného řízení ve lhůtě 14 dnů té MO, jíž je člen Svazu, který se měl porušení členských povinností dopustit, členem.
  4. Kárné řízení je zahájeno dnem, kdy návrh na zahájení kárného řízení došel kárnému orgánu příslušnému ve věci rozhodnout. Kárný orgán v něm i bez dalších návrhů postupuje co nejrychleji tak, aby věc byla projednána a rozhodnuta nejpozději zpravidla do 60 dnů od zahájení řízení. Byla – li zadržena povolenka k rybolovu, musí kárný orgán I. stupně rozhodnout do 60 dnů.
  5. K projednání věci nařídí předseda kárného orgánu jednání, k němuž předvolá jako účastníka kárného řízení člena Svazu, který se měl porušení členských povinností dopustit a dále všechny osoby, jejichž přítomnosti na jednání a k rozhodnutí ve věci je třeba. Předvolání musí být účastníkovi kárného řízení doručeno tak, aby měl dostatek času k přípravě, zpravidla nejméně 5 dnů přede dnem, kdy se má jednání konat.
  6. Účastník kárného řízení se může dát v řízení zastupovat zástupcem, jehož si zvolí. Zástupcem může být pouze fyzická osoba. Nezletilý člen Svazu musí být v kárném řízení zastoupen svým zákonným zástupcem.
  7. Kárný orgán pokračuje v kárném řízení, i když je účastník nečinný. Nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání, ani nepožádal z důležitého důvodu o jeho odročení, může kárný orgán věc projednat i v jeho nepřítomnosti.
  8. Po zahájení jednání sdělí předseda nebo pověřený člen kárného orgánu předmět řízení a výsledky přípravy jednání. Umožní účastníkovi kárného řízení vyjádřit se ke všem rozhodujícím skutečnostem, vyslechne případné svědky a provede listinné důkazy.
  9. O jednání kárného orgánu se pořizuje zápis. V něm musí být uvedeny všechny osoby zúčastněné na jednání kárného orgánu a svědci, zaznamenány provedené listinné důkazy a zachycen obsah přednesů účastníka řízení a svědků a uvedeno rozhodnutí kárného orgánu. Zápis podepisuje předseda kárného orgánu a zapisovatel.
  10. Kárný orgán rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci. Buď rozhodne o uložení kárného opatření, nebo že se kárné řízení zastavuje.
  11. Kárné řízení nelze zahájit, pokud bylo zahájeno nelze v něm pokračovat a musí se zastavit:
    • proti tomu kdo zemřel, nebo byl prohlášen za mrtvého
    • v případě §5 odst. 5 Stanov ČRS,
    • proti tomu, proti němuž dřívější kárné řízení v téže věci skončilo pravomocným rozhodnutím,
    • když z výsledků šetření je zřejmé, že k porušení členských povinností nedošlo,
    • nerozhodl-li kárný orgán I. stupně do 60 dnů od zahájení kárného řízení, v případě, že byla zadržena povolenka k rybolovu.
  12. Rozhodnutí o uložení kárného opatření musí obsahovat:
    • označení kárného orgánu, který rozhodnutí vydal,
    • označení člena, jemuž se kárné opatření ukládá,
    • uložené kárné opatření,
    • odklad vykonatelnosti, pokud o něm kárný orgán rozhodl,
    • odůvodnění,
    • poučení o odvolání,
    • datum a podpis předsedy kárného orgánu.
  13. V odůvodnění rozhodnutí o uložení kárného opatření kárný orgán uvede podstatný obsah přednesů a podání, stručně a jasně vyloží, které skutečnosti má za prokázané a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil a posoudí zjištěný skutkový stav podle příslušných ustanovení Stanov a obecně závazných příslušných předpisů, které použil.
  14. Stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí o uložení kárného opatření se doručuje účastníkům kárného řízení, popřípadě jejich zástupcům, do vlastních rukou, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne vyhlášení rozhodnutí. Bylo-li rozhodnutí vyhlášeno za přítomnosti člena, jemuž se kárné opatření ukládá, a souhlasí-li s tím tento člen, může písemné vyhotovení rozhodnutí v odůvodnění obsahovat pouze popis skutku, za nějž je kárné opatření uloženo.
  15. V odvolání proti rozhodnutí o uložení kárného opatření musí být uvedeno proti kterému rozhodnutí směřuje, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu kárného orgánu a čeho se odvolatel domáhá. V odvolání je možno uvést nové skutečnosti a důkazy. K zachování lhůty pro podání odvolání postačuje, bylo-li odvolání podáno v poslední den lhůty k poštovní přepravě.
  16. K odvolání může rozhodnutí o uložení kárného opatření změnit přímo kárný orgán 1. stupně, který o uložení kárného opatření rozhodl, pokud bez dalšího dokazování odvolání v celém rozsahu vyhoví. Pokud tak neučiní, postoupí odvolání bezodkladně odvolacímu orgánu.
  17. Pro řízení u odvolacího orgánu platí přiměřeně ustanovení o řízení před kárným orgánem 1. stupně. Jednání odvolacího orgánu řídí jeho předseda nebo jím pověřený člen.
  18. Odvolací orgán zamítne odvolání, které bylo podáno opožděně, které podal někdo, kdo k tomu nebyl oprávněn nebo které směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné nebo jen proti důvodům rozhodnutí.
  19. Odvolací orgán potvrdí rozhodnutí o uložení kárného opatření, je-li věcně správné.
  20. Odvolací orgán změní rozhodnutí kárného orgánu 1. stupně, jestliže ten rozhodl nesprávně, ačkoliv správně zjistil skutkový stav, nebo jestliže po doplnění dokazování je skutkový stav zjištěn tak, že je možno o věci znovu rozhodnout.
  21. Odvolací orgán zruší rozhodnutí kárného orgánu 1. stupně a vrátí mu věc k novému projednání a rozhodnutí, jestliže je třeba provádět další rozsáhlé dokazování nebo jestliže řízení před kárným orgánem 1. stupně bylo postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.
  22. Doručené rozhodnutí o uložení kárného opatření, které již nelze napadnout odvoláním, je v právní moci.
  23. Bylo-li uloženo kárné opatření podle §5 odst. 1 písm. bb) Stanov ČRS, započítává se do doby odnětí doba, po kterou byla povolenka zadržena.
  24. Bylo-li členu Svazu uloženo pravomocně kárné opatření vyloučení ze Svazu, doručí bezodkladně kárný orgán 1. stupně stejnopis rozhodnutí s doložkou právní moci příslušné dozorčí komisi územního svazu a jejím prostřednictvím Republikové radě. Dozorčí komise územního svazu přezkoumá rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo. K tomuto jednání nemusí být jeho účastník přizván. Dozorčí komise územního svazu vydá písemné rozhodnutí, jímž rozhodnutí kárného orgánu potvrzuje, mění nebo jej ruší a vrací věc kárnému orgánu 1. stupně k novému projednání. Potvrzuje-li rozhodnutí, nemusí její rozhodnutí obsahovat odůvodnění.
  25. Skutečnost, že člen Svazu byl za porušení obecně závazných právních předpisů upravujících výkon rybářského práva potrestán v řízení vedeném příslušnými státními orgány ( soudem, orgánem státní správy, orgány Policie ČR , orgány Městské policie aj.), nevylučuje souběžné uložení kárného opatření podle Stanov ČRS.

Čl. 6
Střet zájmů
(k § 6 odst. 9 Stanov)

  1. Funkce statutárních zástupců nesmí být kumulovány.
  2. Ve vzájemném kontrolním vztahu jsou funkce statutárních orgánů (předsedy a jednatele), místopředsedy, ekonoma – účetního, pokladníka, rybářského hospodáře a člena dozorčí komise, resp. Republikové dozorčí rady, Svazu nebo téže jeho organizační jednotky.
  3. Osobou blízkou je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní.

Čl. 7
Místní organizace
(k § 6 a 7 Stanov)

  1. Vznik místní organizace
    • Přípravný výbor zájemců zašle žádost o zřízení nové MO výboru příslušného územního svazu. V žádosti uvede adresu sídla nově zřizované MO a jména a adresy osob oprávněných jednat jménem přípravného výboru.
    • Jménem přípravného výboru, který musí být nejméně pětičlenný, jedná a vystupuje předseda.
    • Výbor územního svazu může stanovit podmínky, které je nutné před rozhodováním o zřízení nové MO splnit.
    • Výbor územního svazu může žádost o zřízení nové MO zamítnout zejména z těchto důvodů:
      1. nejsou-li splněny podmínky uvedené v písm. a) až c) tohoto odstavce,
      2. přípravný výbor neprokáže oprávnění (vlastnictví, smlouvy) k dostatečným vodním plochám, na kterých lze chovat nebo lovit ryby a způsob hospodaření na nich,
      3. přípravný výbor nedoloží dostatečnou členskou základnu.
    • Výbor územního svazu přihlédne při posuzování žádosti také k tomu, zda v místě již působí jiná MO a k výsledkům, jakých tato MO dosahuje v rybářství (§ 2 písm. a) zák. č. 99/2004 Sb.).
    • Dá-li výbor příslušného územního svazu souhlas ke zřízení nové MO, zajistí přípravný výbor svolání její ustavující členské schůze. Nová MO vzniká rozhodnutím její ustavující členské schůze a zvolením jejích orgánů, tj. výboru a dozorčí komise.
    • Vznik nové MO oznámí výbor příslušného územního svazu příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a Republikové radě s uvedením adresy sídla zřízené MO a jmen a adres jejích statutárních zástupců.
    • Rozsah územní působnosti MO stanoví výbor příslušného územního svazu, který dal k jejímu zřízení souhlas.
  2. Rozdělení místní organizace
    • Při rozdělení MO je třeba návrh na rozdělení majetku, který je v jejím vlastnictví připravit tak, aby členské schůzi, která bude o rozdělení rozhodovat, mohl být předložen přijatelný návrh. Přitom musí být také přihlédnuto k tomu, jak byl tento majetek pořízen a k jeho dalšímu účelnému využití.
    • Nebude-li možné určitý majetek reálně rozdělit, vyjádří se hodnota podílů penězi.
    • Pokud nedojde k rozhodnutí členské schůze o rozdělení majetku, rozhodne o něm výbor příslušného územního svazu.
  3. Sloučení místních organizací
    • Při sloučení MO přechází veškerý majetek, aktiva i pasiva, do nově vzniklé MO.
    • Svolání a průběh členské schůze nově vzniklé MO a volbu jejích orgánů zajišťují společně výbory slučovaných MO. Tato členská schůze též rozhodne o názvu a sídle nově vzniklé MO.
  4. Zánik místní organizace
    • Při zániku MO provede likvidátor zvolený členskou schůzí její majetkové vypořádání.
    • Písemnosti zaniklé MO převezme výbor příslušného územního svazu a uloží je, či s nimi naloží dle spisového a skartačního řádu.
    • Výbor příslušného územního svazu může rozhodnout o zániku MO (§ 7 odst. 6 Stanov) zejména z těchto důvodů:
      1. členskou schůzí MO nebyly zvoleny její orgány (výbor a dozorčí komise),
      2. MO nevyvíjí po dobu delší než 1 rok žádnou činnost,
      3. MO svojí činností závažným způsobem porušuje obecně závazné právní předpisy nebo Stanovy.
    • V případech uvedených v písm. c) bod 3 tohoto odstavce pověří výbor příslušného územního svazu dozorčí komisi tohoto územního svazu provedením kontroly činnosti MO.
    • Dozorčí komise územního svazu podá ve lhůtě stanovené výborem územního svazu:
      • návrh na opatření k obnovení či zlepšení činnosti MO nebo
      • návrh na rozhodnutí o zániku MO.
    • Podá-li dozorčí komise územního svazu návrh na rozhodnutí o zániku MO, výbor územního svazu připraví a svolá členskou schůzi této MO. V případě potřeby rovněž učiní opatření k volbě nových orgánů MO (výboru a dozorčí komise).
    • Nebudou-li na členské schůzi MO svolané dle písm. f) zvoleny orgány MO nebo nepodaří-li se obnovit činnost MO, či její činnost uvést do souladu s obecně závaznými právními předpisy a Stanovami, rozhodne výbor příslušného územního svazu o zániku MO. Toto rozhodnutí podléhá schválení příslušné územní konference.
    • Rozhodnutí o zániku MO doručí výbor příslušného územního svazu Republikové radě.
    • Po schválení rozhodnutí výboru příslušného územního svazu o zániku MO příslušnou územní konferencí provede výbor příslušného územního svazu bezodkladně vypořádání majetkových vztahů mezi ním a zrušenou MO.
  5. Místní skupiny a kluby
    • O zřízení a zrušení místní skupiny a klubu a o jejich působnosti rozhoduje členská schůze MO.
    • Činnost místních skupin a klubů je řízena výborem MO.
    • Za plnění úkolů místní skupiny odpovídá její výbor a za plnění úkolů klubu jeho vedoucí.
    • Schůzi členů místní skupiny svolává výbor místní skupiny a schůzi členů klubu jeho vedoucí.
    • Výbor místní skupiny nebo klubu rozpracovává usnesení členské schůze MO do podmínek místní skupiny nebo klubu, projednává činnost místní skupiny nebo klubu od jejich poslední schůze a plní další úkoly, kterými ho pověří schůze místní skupiny nebo klubu.

Čl. 8
Členská schůze místní organizace
(k § 8 Stanov)

  1. Členskou schůzi MO svolává výbor MO způsobem, který je v místě obvyklý, např. písemně nebo vývěskou s uvedením programu nebo osobně. Členové výboru MO a předseda dozorčí komise MO musí být pozváni jmenovitě (pozvánkou, oběžníkem apod.) s uvedením programu členské schůze.
  2. Datum a místo konání členské schůze a její program oznamuje výbor MO výboru příslušného územního svazu zpravidla 1 měsíc předem.
  3. Členskou schůzi řídí předseda MO nebo pověřený člen výboru MO. Program členské schůze sestavuje výbor MO. Program členské schůze může být na návrh kteréhokoli přítomného člena změněn nebo doplněn.
  4. Přítomnost členů MO na členské schůzi se zjišťuje prezenční listinou, která je součástí zápisu z členské schůze.
  5. Členská schůze volí z přítomných členů MO:
    • nejméně 3 členy mandátové komise,
    • nejméně 3 členy návrhové komise,
    • nejméně 3 členy volební komise.
  6. Mandátová komise ověřuje počet přítomných členů MO a podává členské schůzi zprávu o splnění podmínek stanovených k platnému jednání a rozhodování.
  7. Návrhová komise přednáší členské schůzi návrh usnesení.
  8. Volební komise řídí průběh voleb a vyhlašuje jejich výsledky.
  9. Usnesení členské schůze zašle jednatel MO nebo jiný pověřený člen výboru MO nejpozději do 30 dnů od jejího konání všem členům výboru MO, členům dozorčí komise MO a výboru příslušného územního svazu. Členská schůze může rozhodnout, že usnesení členské schůze bude zasláno dalším členům MO. Usnesení členské schůze musí být poskytnuto k nahlédnutí každému členovi MO, který o to požádá a členům příslušné územní dozorčí komise při provádění kontroly v MO.
  10. Usnesení členské schůze o rozdělení, sloučení a o zániku MO, je MO povinna oznámit do 7 dnů ode dne přijetí tohoto usnesení výboru příslušného územního svazu.

Čl. 9
Výbor místní organizace
(k § 9 Stanov)

  1. Schůzi výboru MO svolává zpravidla 1x měsíčně předseda MO, který také navrhuje její program a zve na schůzi předsedu dozorčí komise MO.
  2. Přítomnost členů výboru MO na jeho schůzi se zjišťuje prezenční listinou, která je součástí zápisu ze schůze.
  3. Po zahájení schůze a zjištění přítomnosti členů výboru oznámí předsedající její program. Program schůze může být na návrh kteréhokoliv přítomného člena výboru změněn nebo doplněn.
  4. Dojde-li ke změně v obsazení funkce člena výboru MO, ustanoví výbor MO komisi, která zajistí předání funkce, majetku, razítek, smluv, účetní a pokladní evidence, inventárních seznamů, členské evidence a dalších písemností. Zápis o předání a převzetí funkce podepíše předávající a přejímající, kteří také obdrží jedno vyhotovení zápisu o předání a převzetí funkce. Členem komise je vždy nejméně jeden člen dozorčí komise MO.
  5. Výbor MO může zřizovat podle potřeb komise.
  6. Výbor MO je povinen vést evidenční, účetní, statistické a další údaje o činnosti MO. Dále je výbor MO povinen vést údaje, které jsou požadovány výborem příslušného územního svazu, územní dozorčí komisí, Republikovou radou nebo Republikovou dozorčí radou a na jejich žádost jim je předložit.
  7. Výbor MO je povinen podávat orgánům Svazu uvedeným v § 14 odst. 4 Stanov ČRS požadované informace a předložit jim ke kontrole doklady týkající se majetkových vztahů.
  8. Výbor MO dále též:
    • připravuje, zpracovává a projednává zprávu o činnosti výboru MO a zprávu o výsledcích hospodaření za uplynulé období,
    • připravuje, zpracovává, projednává a předkládá členské schůzi MO ke schválení účetní závěrku a návrh rozpočtu,
    • uděluje svazová vyznamenání nebo podává návrhy na jejich udělení výboru územního svazu nebo Republikové radě,
    • informuje členy MO o činnosti MO,
    • rozhoduje o obsazení pracovních míst v MO (pokud je MO zřídila),
    • organizuje školení členů a funkcionářů MO.
  9. Neodkladné záležitosti náležející do působnosti výboru MO může vyřídit předseda MO, jednatel nebo jiný pověřený člen výboru MO. Jejich opatření však musí být dodatečně předložena ke schválení výboru MO na jeho nejbližší schůzi.
  10. Usnesení výboru MO zašle jednatel MO nebo jiný pověřený člen výboru MO nejpozději do 15 dnů od konání schůze výboru MO všem jeho členům a předsedovi dozorčí komise MO. Usnesení výboru MO musí být poskytnuto k nahlédnutí na sekretariátu MO každému členovi MO, který o to požádá.

Čl. 10
Dozorčí komise místní organizace (k § 10 Stanov)

  1. Dozorčí komise MO se při své činnosti řídí obecně závaznými právními předpisy, Stanovami, Jednacím řádem a ostatními vnitrosvazovými předpisy a kontroluje jejich dodržování v MO.
  2. Schůzi dozorčí komise MO svolává její předseda, který též stanovuje její program.

Čl. 11
Územní svazy
(k § 11 odst. 1 a 4 Stanov)

Při vzniku, rozdělení a zániku územního svazu se postupuje přiměřeně podle ustanovení článku 7 odst. 1, 2 a 4 pokud Stanovy nestanoví jinak. Tam, kde je v těchto ustanoveních uvedeno „MO“, rozumí se „územní svaz“ a tam, kde je uvedeno „územní svaz“, rozumí se „Republiková rada“.

Čl. 12
Územní konference
(k § 12 Stanov)

  1. Delegáty územní konference jsou delegovaní zástupci všech MO územního svazu podle klíče stanoveného územní konferencí a členové výboru územního svazu.
  2. Právo účastnit se územní konference mají též členové územní dozorčí komise.
  3. Územní konferenci zahajuje zpravidla předseda výboru územního svazu a řídí ji předsednictvo, které zvolí delegáti územní konference.
  4. Přítomnost delegátů se zjišťuje prezenční listinou, která je součástí zápisu z územní konference.
  5. Po zahájení územní konference a zjištění přítomnosti delegátů oznámí předsedající její program. Program územní konference může být na návrh kteréhokoliv přítomného delegáta nebo člena územní dozorčí komise změněn nebo doplněn.
  6. Územní konference volí z přítomných delegátů:
    • nejméně 3 členy mandátové komise,
    • nejméně 3 členy návrhové komise,
    • nejméně 3 členy volební komise.
  7. Mandátová komise ověřuje počet přítomných delegátů a podává územní konferenci zprávu o splnění podmínek stanovených k platnému jednání a rozhodování.
  8. Návrhová komise přednáší územní konferenci návrh usnesení.
  9. Volební komise řídí průběh voleb a vyhlašuje jejich výsledky.
  10. Usnesení územní konference zašle jednatel územního svazu nejpozději do 15 dnů od jejího konání všem členům výboru územního svazu, členům územní dozorčí komise, Republikové radě a všem MO v územním svazu sdruženým.

Čl. 13
Výbor územního svazu
(k § 13 Stanov)

  1. Výbor územního svazu zajišťuje koordinační a poradní činnost územního svazu vůči MO v územním svazu sdruženým mezi územními konferencemi.
  2. Schůzi výboru územního svazu svolává jeho předseda nejméně jedenkrát za dva měsíce. Program schůze navrhuje předseda výboru územního svazu, který také zve na schůzi předsedu územní dozorčí komise.
  3. Přítomnost členů výboru na schůzi výboru územního svazu se zjišťuje prezenční listinou, která je součástí zápisu ze schůze.
  4. Po zahájení schůze a zjištění přítomnosti členů výboru oznámí předsedající její program. Program schůze může být na návrh kteréhokoliv přítomného člena výboru změněn nebo doplněn.
  5. Výbor územního svazu může zřizovat podle potřeb odbory a komise.
  6. Výbor územního svazu je povinen vést evidenční, účetní, statistické a další údaje o činnosti územního svazu. Výbor územního svazu je povinen podávat Republikové radě informace potřebné k řízení svazových činností na republikové úrovni.
  7. Zápis ze schůze výboru územního svazu a usnesení výboru územního svazu zašle jednatel územního svazu nejpozději do 10 dnů od konání schůze výboru všem jeho členům a předsedovi územní dozorčí komise.
  8. Výbor územního svazu dále též:
    • připravuje, zpracovává a projednává zprávu o činnosti výboru územního svazu a zprávu o výsledcích hospodaření za uplynulé období,
    • uděluje svazová vyznamenání nebo podává návrhy na jejich udělení Republikové radě,
    • informuje MO o činnosti územního svazu,
    • rozhoduje o obsazení pracovních míst v sekretariátu územního svazu a
    • organizuje školení a aktivy funkcionářů MO v územním svazu sdružených.
  9. Neodkladné záležitosti náležející do působnosti výboru územního svazu může vyřídit jeho předseda, jednatel nebo jiný pověřený člen výboru územního svazu. Jejich opatření však musí být dodatečně předložena ke schválení výboru územního svazu na jeho nejbližší schůzi.
  10. Úkolem sekretariátu územního svazu je zejména:
    • zajišťovat plnění usnesení územní konference a výboru územního svazu,
    • poskytovat odbornou poradenskou činnost MO v územním svazu sdruženým a jejich členům,
    • zajišťovat finanční hospodaření a obchodní činnost územního svazu,
    • zajišťovat distribuci rybích násad,
    • zajišťovat spolupráci s jinými rybářskými organizacemi a odbornými pracovišti a
    • zabezpečovat informační a publikační činnost.

Čl. 14
Územní dozorčí komise
(k § 14 Stanov)

  1. Územní dozorčí komise se při své činnosti řídí obecně závaznými právními předpisy, Stanovami, Jednacím řádem a ostatními vnitrosvazovými předpisy a kontroluje jejich dodržování v územním svazu. Poskytuje potřebnou metodickou pomoc dozorčím komisím MO.
  2. Schůzi územní dozorčí komise svolává její předseda, který též stanovuje její program.

Čl. 15
Republikový sněm
(k § 14 Stanov)

  1. Republikový sněm tvoří 21 delegátů z každého územního svazu a členové Republikové rady.
  2. Právo účastnit se Republikového sněmu mají též členové Republikové dozorčí rady.
  3. Republikový sněm zahajuje zpravidla předseda Svazu a řídí jej předsednictvo, které tvoří členové Republikové rady.
  4. Přítomnost delegátů a členů Republikové rady se zjišťuje prezenční listinou, která je součástí zápisu z Republikového sněmu.
  5. Program Republikového sněmu připravuje Republiková rada. Program Republikového sněmu může být na návrh kteréhokoliv přítomného delegáta nebo člena Republikové rady změněn nebo doplněn.
  6. Republikový sněm volí z přítomných delegátů:
    • nejméně 7 členů mandátové komise,
    • nejméně 7 členů návrhové komise,
    • nejméně 7 členů volební komise.
  7. Mandátová komise ověřuje počet přítomných delegátů a členů Republikové rady a podává Republikovému sněmu zprávu o splnění podmínek stanovených k platnému jednání a rozhodování.
  8. Návrhová komise přednáší Republikovému sněmu návrh na usnesení.
  9. Volební komise vyhlašuje členy Republikové rady a členy Republikové dozorčí rady. Volební komise na základě předložených návrhů seznamuje Republikový sněm s kandidáty na předsedu Svazu, řídí průběh jeho volby a vyhlašuje výsledek.
  10. O průběhu Republikového sněmu se vyhotovuje zápis a audiozáznam. Správnost zápisu ověřují statutární orgány Svazu a předseda Republikové dozorčí rady.
  11. Usnesení Republikového sněmu zašle sekretariát Republikové rady nejpozději do 30 dnů od jeho konání všem delegátům z územních svazů, členům Republikové rady, členům Republikové dozorčí rady a všem územním svazům.

Čl. 16
Republiková rada
(k § 17 Stanov)

  1. Členové Republikové rady a předseda Republikové dozorčí rady musí být pozváni na zasedání Republikové rady nejméně 7 dnů předem.
  2. Přítomnost členů Republikové rady na jejím zasedání se zjišťuje prezenční listinou, která je součástí zápisu ze zasedání.
  3. Zasedání Republikové rady řídí její předseda nebo její pověřený člen.
  4. Po zahájení zasedání a zjištění přítomnosti členů Republikové rady oznámí předsedající jeho program. Program zasedání Republikové rady může být na návrh kteréhokoliv přítomného člena Republikové rady změněn nebo doplněn.
  5. Republiková rada může zřizovat podle potřeb odbory a komise.
  6. Neodkladné záležitosti náležející do působnosti Republikové rady může vyřídit její předseda, jednatel Svazu nebo jiný pověřený člen Republikové rady. Jejich opatření však musí být dodatečně předložena ke schválení Republikové radě na jejím nejbližším zasedání.
  7. Zápis ze schůze Republikové rady a usnesení Republikové rady zašle její sekretariát nejpozději do 10 dnů od konání zasedání Republikové rady všem jejím členům, všem členům Republikové dozorčí rady a všem územním svazům.

Čl. 17
Republiková dozorčí rada
(k § 18 Stanov)

  1. Republiková dozorčí rada se při své činnosti řídí obecně závaznými právními předpisy, Stanovami, Jednacím řádem a ostatními vnitrosvazovými předpisy a kontroluje jejich dodržování ve Svazu. Poskytuje potřebnou metodickou pomoc územním dozorčím komisím.
  2. Schůzi Republikové dozorčí rady svolává její předseda, který též stanovuje její program.

Čl. 18
Odbory a komise
(k § 9, 13 a 17 Stanov)

  1. Členy odborů a komisí jmenuje příslušný výbor MO, výbor územního svazu nebo Republiková rada. Jejich členy mohou být i odborníci, kteří nejsou členy Svazu.
  2. Práci odboru a komise řídí jejich předseda, který je jmenován příslušným výborem MO, výborem územního svazu nebo Republikovou radou. Za práci komise či odboru odpovídá jejich předseda orgánu, který ho jmenoval. Odbory a komise jsou zpravidla zřizovány pro tyto činnosti a oblasti:
    • právní a organizační,
    • ekonomika a investice,
    • hospodaření na tekoucích vodách,
    • hospodaření na rybnících, umělých líhních a odchovných potocích,
    • čistota vod a životního prostředí,
    • práce s mládeží,
    • rybolovná technika,
    • lov ryb udicí,
    • škodní.
  3. Odbory si mohou v souladu se Stanovami ČRS a Jednacím řádem ČRS vydat Statut pro organizaci své činnosti, který podléhá schválení zřizovatele odboru.

Čl. 19
Volba do orgánů Svazu
(k § 6 až 18 Stanov)

  1. Základní ustanovení
    • Volební období všech orgánů Svazu je čtyřleté s výjimkou prvního volebního období po vzniku příslušného orgánu Svazu. Volby se konají postupně v tomtéž roce (tzv. volební rok):
      1. v MO,
      2. v územních svazech,
      3. v republikových orgánech.
    • Byl-li v průběhu volebního období zvolen nový orgán Svazu, zkracuje se jeho volební období do voleb v nejbližším volebním roce.
    • K provedení voleb se volí volební komise.
    • Návrh kandidátů připravuje příslušný orgán Svazu po předchozím projednání s členy Svazu navrhovanými do funkcí a předá jej volební komisi.
    • Volby řídí předseda volební komise.
    • Předseda volební komise přednese návrh kandidátů a zjistí, zda přítomní členové, resp. delegáti a v případě Republikového sněmu též členové Republikové rady, mají připomínky k navrženým kandidátům nebo jiné návrhy.
    • O návrzích se rozhoduje v pořadí v jakém byly předloženy tajným hlasováním hlasovacími lístky nebo veřejným hlasováním zdvižením ruky. O způsobu hlasování rozhodnou přítomní členové, resp. delegáti a v případě Republikového sněmu též členové Republikové rady.
    • Při rovnosti hlasů pro přijetí návrhu a proti jeho přijetí se návrh pokládá za nepřijatý. Přítomný člen, resp. delegát a v případě Republikového sněmu též člen Republikové rady, jehož návrh nebyl přijat, může žádat, aby byl jeho návrh uveden v zápise. Této žádosti musí být vyhověno.
    • Zvoleni jsou ti kandidáti, kteří získali největší počet hlasů, nejméně však nadpoloviční většinu přítomných členů, resp. delegátů, v případě Republikového sněmu se členy Republikové rady. V případě, že není zvolen navrhovaný počet členů příslušného orgánu Svazu, musí být provedena doplňující volba. Nemůže-li být provedena na téže schůzi, resp. konferenci nebo zasedání, musí být provedena do dvou měsíců. Po tuto dobu platí mandát členů příslušného stávajícího orgánu Svazu.
    • Předseda volební komise sepíše o činnosti volební komise a průběhu volby zápis, který podepíší všichni členové volební komise. Tento zápis je součástí zápisu ze schůze, resp. konference nebo zasedání.
  2. Volby v místních skupinách a klubech
    • Schůze místní skupiny nebo klubu volí jejich výbor v počtu nejméně 3 členů. Schůze místní skupiny volí podle klíče stanoveného MO zástupce místní skupiny na členskou schůzi MO konanou formou schůze zástupců zvolených v místních skupinách.
    • Schůze místní skupiny nebo klubu navrhuje zástupce do výboru MO a dozorčí komise MO.
    • Výbor místní skupiny si volí ze svých členů předsedu místní skupiny a výbor klubu vedoucího klubu, kteří pak pověří výkonem dalších funkcí ostatní členy výboru.
  3. Volby v Republikové radě
    Republiková rada na své ustavující schůzi volí na návrh předsedy ze svých členů místopředsedy Republikové rady a rozhoduje o obsazení dalších potřebných funkcí.

Čl. 20
Doplnění volených orgánů Svazu
(k § 6 až 18 Stanov)

  1. Doplnění všech volených orgánů Svazu může být v průběhu jejich volebního období provedeno kooptací.
  2. V případě, že je potřeba provést doplnění o větší počet členů příslušného orgánu Svazu než o jeho jednu třetinu, musí být provedeny doplňovací volby.
    • O kooptaci člena výboru místní skupiny nebo klubu rozhoduje výbor místní skupiny nebo klubu. Kooptaci musí schválit nejbližší schůze místní skupiny nebo klubu.
    • O kooptaci člena výboru MO rozhoduje výbor MO. Kooptaci musí schválit nejbližší členská schůze MO.
    • O kooptaci člena dozorčí komise MO rozhoduje dozorčí komise MO. Kooptaci musí schválit nejbližší členská schůze MO.
    • O kooptaci člena výboru územního svazu rozhoduje výbor územního svazu. Kooptaci musí schválit nejbližší územní konference.
    • O kooptaci člena územní dozorčí komise rozhoduje územní dozorčí komise. Kooptaci musí schválit nejbližší územní konference.
    • O kooptaci člena Republikové rady rozhoduje výbor územního svazu, který bude kooptovaný člen v Republikové radě zastupovat. Kooptaci musí schválit nejbližší územní konference tohoto územního svazu a následně ji vyhlásit nejbližší Republikový sněm.
    • O kooptaci člena Republikové dozorčí rady rozhoduje na návrh územní dozorčí komise výbor územního svazu, který bude kooptovaný člen v Republikové dozorčí radě zastupovat. Kooptaci musí schválit nejbližší územní konference tohoto územního svazu a následně ji vyhlásit nejbližší Republikový sněm.
    • Nebyl-li kooptovaný člen schválen příslušným orgánem, je jeho následná kooptace vyloučena. Bylo – li neschválení podmíněno, je při splnění podmínky kooptace možná.

Čl. 21
Rozhodování a hlasování v orgánech Svazu
(k § 6 až 18 Stanov)

  1. Základní ustanovení
    • V tomto článku je upraveno rozhodování a hlasování v orgánech Svazu o procedurálních i věcných otázkách, s výjimkou voleb do orgánů Svazu.
    • Všechny orgány Svazu rozhodují usnesením. Usnesení musí být srozumitelné, konkrétní a kontrolovatelné a musí být součástí zápisu ze schůze, konference, Sněmu nebo zasedání. Kontrola jeho plnění se provádí vždy na následující schůzi, konferenci nebo zasedání příslušného orgánu Svazu.
    • O návrzích se rozhoduje veřejným hlasováním zdvižením ruky.
    • Hlasování řídí předsedající schůze, konference, Republikového sněmu nebo zasedání Republikové rady.
    • Nejdříve se hlasuje o protinávrzích v pořadí v jakém byly předloženy. Nebyl-li protinávrh přijat, hlasuje se o původním návrhu.
    • K přijetí návrhu na změnu programu schůze, konference, Republikového sněmu nebo zasedání Republikové rady je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů nebo delegátů, v případě Republikového sněmu spolu se členy Republikové rady.
    • Přítomný člen nebo delegát, v případě Republikového sněmu též člen Republikové rady, jehož návrh nebyl přijat, může žádat, aby jeho návrh byl uveden v zápise. Této žádosti musí být vyhověno.
    • O průběhu každé schůze, konference, Republikového sněmu nebo zasedání Republikové rady musí být vyhotoven zápis.
    • Při hlasování je nutno do zápisu uvést počet těch, kteří hlasovali pro přijetí návrhu, počet těch, kteří hlasovali proti jeho přijetí a počet těch, kteří se hlasování zdrželi.
    • Zápis vyhotovuje a podepisuje určený zapisovatel a jeho správnost ověřují, není-li v tomto Jednacím řádu stanoveno jinak, statutární orgány příslušné organizační jednotky Svazu, resp. statutární orgány Svazu, nebo nejméně dva pověření členové nebo delegáti příslušného orgánu Svazu.
    • Zápis musí být označen pořadovým číslem ve vzestupné řadě podle jejich chronologického pořadí a musí obsahovat datum a místo konání příslušné schůze, konference nebo zasedání, jejich program a na nich přijaté usnesení. Součástí zápisu musí být prezenční listina jejich účastníků. K zápisu se případně připojí i jiné podklady a materiály vztahující se k obsahu a průběhu jednání.
  2. Rozhodování a hlasování na členské schůzi MO a na schůzi místní skupiny nebo klubu
    • Členská schůze MO je po svém zahájení schopná usnášet se, je-li přítomna nadpoloviční většina členů MO nebo zvolených zástupců místních skupin.
    • Není-li členská schůze MO po svém zahájení schopná se usnášet, odloží se její další průběh o 15 minut. Po uplynutí této doby je členská schůze MO schopná usnášet se za přítomnosti jakéhokoliv počtu členů MO nebo zvolených zástupců místních skupin.
    • Počet členů MO a počet členů MO přítomných na členské schůzi zjišťuje mandátová komise, jejíž zpráva je součástí zápisu z členské schůze.
    • K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů MO, není-li dále stanoveno jinak.
    • K přijetí usnesení o rozdělení, sloučení a zániku MO a o formě (samostatném či společném) výkonu rybářského práva je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů MO.
    • Na rozhodování a hlasování na schůzi místní skupiny nebo klubu se použijí přiměřeně ustanovení o rozhodování a hlasování na členské schůzi MO.
  3. Rozhodování a hlasování ve výboru MO a ve výboru místní skupiny nebo klubu
    • Výbor MO je schopný usnášet se, je-li na jeho schůzi přítomna nadpoloviční většina jeho členů.
    • K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů výboru MO, není-li dále stanoveno jinak.
    • K přijetí usnesení o kooptaci člena výboru MO je třeba souhlasu dvou třetin všech jeho členů.
    • Na rozhodování a hlasování ve výboru místní skupiny nebo klubu se použijí přiměřeně ustanovení o rozhodování a hlasování ve výboru MO.
  4. Rozhodování a hlasování v dozorčí komisi MO
    • Dozorčí komise MO je schopná usnášet se, je-li na její schůzi přítomna nadpoloviční většina jejích členů.
    • K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů dozorčí komise MO, není-li dále stanoveno jinak.
    • K přijetí usnesení o kooptaci člena dozorčí komise MO je třeba souhlasu dvou třetin všech jejích členů.
  5. Rozhodování a hlasování územní konference
    • Územní konference je schopná usnášet se, je-li přítomna nadpoloviční většina delegátů.
    • Počet delegátů a počet přítomných delegátů na územní konferenci zjišťuje mandátová komise, jejíž zpráva je součástí zápisu z územní konference.
    • K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných delegátů, není-li dále stanoveno jinak.
    • K přijetí usnesení o rozdělení a o zániku územního svazu, je třeba souhlasu dvoutřetinové většiny všech MO v tomto územním svazu sdružených. V těchto případech hlasuje za každou MO územního svazu pouze jeden její delegát. Členové výboru územního svazu v těchto případech nehlasují.
  6. Rozhodování a hlasování ve výboru územního svazu
    • Výbor územního svazu je schopný usnášet se, je-li na jeho schůzi přítomna nadpoloviční většina jeho členů.
    • K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů výboru, není-li dále stanoveno jinak.
    • K přijetí usnesení o kooptaci člena výboru územního svazu je třeba souhlasu dvou třetin všech jeho členů.
  7. Rozhodování a hlasování v územní dozorčí komisi
    • Územní dozorčí komise je schopná usnášet se, je-li na její schůzi přítomna nadpoloviční většina jejích členů.
    • K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů územní dozorčí komise, není-li dále stanoveno jinak.
    • K přijetí usnesení o kooptaci člena územní dozorčí komise je třeba souhlasu dvou třetin všech jejích členů.
  8. Rozhodování a hlasování na Republikovém sněmu
    • Republikový sněm je schopný usnášet se, je-li na něm přítomna nadpoloviční většina delegátů spolu se členy Republikové rady.
    • Počet delegátů spolu se členy Republikové rady a počet přítomných delegátů spolu s přítomnými členy Republikové rady na Republikovém sněmu zjišťuje mandátová komise, jejíž zpráva je součástí zápisu z Republikového sněmu.
    • K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných delegátů spolu se členy Republikové rady, není-li dále stanoveno jinak.
    • Je-li v programu Republikového sněmu zánik Svazu, je Republiková rada povinna pozvat na Republikový sněm delegované zástupce všech MO Svazu.
    • K přijetí usnesení o zániku Svazu je třeba souhlasu dvoutřetinové většiny všech MO Svazu. Za každou MO hlasuje pouze jeden její delegát. Členové Republikové rady v tomto případě nehlasují.
  9. Rozhodování a hlasování v Republikové radě
    • Republiková rada je schopná usnášet se, je-li na jejím zasedání přítomna nadpoloviční většina jejích členů.
    • K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů Republikové rady, není-li stanoveno jinak.
  10. Rozhodování a hlasování v Republikové dozorčí radě
    • Republiková dozorčí rada je schopná usnášet se, je-li na její schůzi přítomna nadpoloviční většina jejích členů.
    • K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů Republikové dozorčí rady, není-li stanoveno jinak.
  11. Ve výboru MO, výboru místní skupiny nebo klubu, v dozorčí komisi MO, ve výboru územního svazu, v dozorčí komisi územního svazu, v Republikové radě a Republikové dozorčí radě lze hlasovat korespondenčně, tedy např. pomocí telefonu, videotelefonu, videotextu, elektronickou poštou, faxem, veřejnou komunikační sítí (např. internetem) apod. Takto lze hlasovat pouze o otázkách, jejichž řešení nesnese odkladu. O hlasování je třeba pořídit stručný písemný záznam, v němž je uvedena řešená otázka, dále ti, kteří hlasovali, forma a doklad o hlasování a výsledek hlasování. Záznam pořizuje ten, kdo korespondenční hlasování v dané věci organizuje. Záznam podepsaný hlasujícími je součástí zápisu z nejbližšího řádného zasedání orgánu.

Čl. 22
Nakládání s písemnostmi

  1. Za nakládání s písemnostmi Svazu, jeho organizačních jednotek a orgánů v souladu s obecně závaznými právními předpisy, Stanovami, Jednacím řádem a ostatními vnitrosvazovými předpisy odpovídá jednatel Svazu, resp. jednatel příslušné organizační jednotky Svazu, případně jiný člen příslušného orgánu Svazu pověřený tímto orgánem.
  2. Další podrobnosti o nakládání s písemnostmi Svazu, jeho organizačních jednotek a orgánů stanoví Spisový a skartační řád.

Čl. 23
Členská legitimace

  1. Členská legitimace je majetkem Svazu.
  2. Veškeré záznamy a změny údajů v členské legitimaci provádějí příslušné orgány Svazu.
  3. Ztrátu nebo znehodnocení členské legitimace je člen Svazu povinen neprodleně hlásit výboru MO, jíž je členem, který provede šetření a prohlásí legitimaci za neplatnou. Poté vydá členovi legitimaci novou. Do nové členské legitimace se členská známka za rok, v němž došlo ke ztrátě nebo znehodnocení legitimace, znovu nevylepuje. V místě pro vylepení členských známek se označí příslušný rok a provede zápis „zaplaceno“. Za vystavení nové členské legitimace v tomto případě zaplatí člen poplatek, který stanoví výbor MO, jíž je členem.

Čl. 24
Povolenky k lovu ryb

  1. Povolenky k lovu ryb se řádným členům vydávají na základě:
    • platného rybářského lístku,
    • platné členské legitimace,
    • potvrzení o splnění členských povinností a
    • potvrzení o vrácení povolenky s řádně vyplněným „Sumářem úlovků a docházek“ za uplynulý rok do 15 dnů po skončení její platnosti MO, která povolenku vydala. Náklady na vydání potvrzení nese žadatel.
  2. Podmínky vydávání povolenek k lovu ryb čestným členům, kteří mají platný rybářský lístek, stanoví MO nebo organizační jednotka Svazu, která povolenky vydává.
  3. Povolenky k rybolovu se nečlenům vydávají na základě:
    • platného rybářského lístku,
    • prohlášení, že v uplynulých dvou letech nebyl vyloučen z ČRS nebo MRS.

Čl. 25
Svazová vyznamenání

  1. Udělování svazových vyznamenání se řídí vnitrosvazovými směrnicemi.
  2. Náklady na udělení svazového vyznamenání hradí orgán Svazu, který o jeho udělení rozhodl.

Čl. 26
Vyřizování stížností, oznámení, podnětů a připomínek

  1. Všechny organizační jednotky a orgány Svazu jsou povinny přijímat stížnosti, oznámení, podněty a připomínky a zajišťovat jejich správné a včasné vyřízení.
  2. Stížnost, která směřuje proti:
    • členovi MO vyřizuje výbor této MO,
    • členovi výboru MO, místní skupiny nebo klubu, vyřizuje dozorčí komise příslušné MO,
    • výboru MO, místní skupiny nebo klubu, vyřizuje členská schůze příslušné MO,
    • dozorčí komisi MO a jejímu členovi vyřizuje územní dozorčí komise územního svazu, v němž je MO sdružena,
    • členské schůzi MO vyřizuje výbor územního svazu, v němž je MO sdružena,
    • členovi výboru územního svazu vyřizuje územní dozorčí komise,
    • územní konferenci a výboru územního svazu vyřizuje Republiková rada,
    • územní dozorčí komisi a jejímu členovi vyřizuje Republiková dozorčí rada,
    • Republikové radě a jejímu členovi vyřizuje Republiková dozorčí rada,
    • Republikové radě a Republikové dozorčí radě a jejich členovi vyřizuje Republikový sněm.
  3. Stížnost, která směřuje proti členovi Rybářské stráže pro výkon jeho pravomoci, musí být ihned postoupena příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který tuto Rybářskou stráž ustanovil.
  4. O odložení stížnosti, která se netýká činnosti Svazu a jejíž vyřízení nespadá do pravomoci jeho orgánu, musí být stěžovatel bezodkladně písemně vyrozuměn.
  5. Stížnost je povinen příslušný orgán Svazu uvedený v odstavci 2 projednat a vyřídit na své nejbližší schůzi, resp. na své nejbližší konferenci nebo svém nejbližším zasedání, po uplynutí 30denní lhůty sloužící k prošetření stížnosti. Ve výjimečných případech, odůvodňuje-li to povaha stížnosti a rozsah potřebného šetření, se lhůta k vyřízení stížnosti prodlužuje do další následující schůze, resp. konference nebo zasedání orgánu Svazu, který stížnost vyřizuje. O prodloužení této lhůty je povinen tento orgán Svazu stěžovatele bezodkladně písemně vyrozumět.
  6. O vyřízení stížnosti je orgán Svazu, který stížnost vyřizoval, povinen do 15 dnů od jejího vyřízení písemně vyrozumět stěžovatele. Vyřízení stížnosti musí být odůvodněno.
  7. Orgán Svazu, jemuž byly oznámení, podnět či připomínka doručeny, je povinen ve lhůtách uvedených v odstavci 5 tato podání projednat a písemně sdělit podateli, jak s jeho podáním bylo naloženo, pokud o toto sdělení podatel požádal.
  8. Právo člena na soudní ochranu1, právo petiční2 a právo stížnosti podle obecně závazných právních předpisů není tímto dotčeno.

1§ 15 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů
2zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním, ve znění pozdějších předpisů

  • Příloha 1 [PDF]: Přihláška za člena Českého rybářského svazu
  • Příloha 2 [PDF]: Náplně činnosti hlavních funkcionářů organizačních jednotek Svazu
  • Příloha 3 [PDF]: Příklady nejčastějších porušení předpisů o rybářství a doporučená řešení
  • Příloha 4 [PDF]: Vzor zápisu z členské schůze MO ČRS
  • Příloha 5 [PDF]: Vzor usnesení z členské schůze MO ČRS
  • Příloha 6 [PDF]: Vzor zápisu z jednání dozorčí komise MO ČRS v kárném řízení
  • Příloha 7 [PDF]: Vzor rozhodnutí kárného orgánu ČRS
  • Příloha 8 [PDF]: Vzor zápisu z jednání výboru MO ČRS v kárném řízení
  • Příloha 9 [PDF]: Vzor rozhodnutí odvolacího orgánu ČRS v kárném řízení

Přílohy č. 2 až č. 9 Jednacího řádu ČRS nejsou závazné. Mají pouze informativní a doporučující povahu.