Historie rybářského svazu

Ještě žijí pamětníci,kteří vzpomínají na říčku Lucinu jako na rybářský ráj,kde se v hojném počtu lovili pstruzi,tloušti,kapři a jiné druhy ryb. Četný výskyt raka,vydry a dalších vodních živočichů plně potvrzoval,že se jedná o vodu čistou,bez známek průmyslového znečištění.
 
Rybolov se zde prováděl od nepaměti,jen jeho realizace oproti dnešku byla jiná. Je třeba říci,že dříve se lovilo spíše pro obživu,než pouze pro radost z úlovku,a ne každý si jej mohl dovolit. Až do roku 1938 si od státu najímali rybářské právo jen majetní sedláci,kteří pak za poplatek dovolili lovit ostatním zájemcům. Po roce 1938 připadlo rybářské právo rybářskému spolku se sídlem ve Slezské Ostravě.
 
Tento stav setrval až do osvobození v roce 1945,kdy se začaly zakládat organizace českého rybářského svazu. 
V zatopeném údolí řeky Luciny bylo i několik rybníků např.(Žurkovy,Dudkovy) ve kterých byly chovány částečně pro vlastní potřebu a část produkce byla prodána ostatním občanům(hlavně jako vánoční kapr). 
 
Od roku 1961 začal platit rybářský zákon č.102,kterým se řídilo jak sportovní rybářství,tak i rybníkářství. Výstavba přehradní hráze a zatopení celého údolí dalo podnět ke zřízení rybářského revíru a tím ke vzniku rybářské organizace,která by o revír pečovala.
 
Dne 13.dubna 1958 se sešlo v pohostinství u Adámků 14 zájemců o rybářství a založilo místní skupinu Českého rybářského svazu na Lučině,organizačně začleněnou do organizace Frýdek. Zakládajícími členy byli:
O.Válek, F.Zícha, L.Kříž, A.Vařeka(st),O.Minařík, F.Nevjelík,F.Lipovský, J.Mintěl, J.Himlar, M.Monsport, L.Kišš, ze Žermanic: J.Řehák a F.Žila,ze Soběšovic J.Ryška. Prvním předsedou se stal O. Válek. Koncem roku 1958 měl svaz 33 členů. Podle kroniky jedinou členkou-ženou v té době byla až do r. 1961 D.Farníková.
 
Od roku 1959 je skupina začleněna do městské organizace Ostrava. Ve vedení skupiny se postupně vystřídali O.Minařík a R.Josefus.
 
Hlavní náplní práce  v tomto období byla péče o svěřený revír Lučina,výroba násady v biologickém rybníku,pořádání rybářských závodů.
 
V roce 1965 bylo započato s výstavbou rybolovného zařízení „pod Gustym“. Výstavbou rybníku Bedřich 1 a Bedřich 2 v roce 1972 začala nová éra rozvoje rybnikářství v naší obci.
 
Zarybňování

Foto č. 1: Zarybňování

Obnovou rybníků „pod Kobělušem“dostává toto údolí po padesáti letech stejný vzhled,jak tomu bylo v r. 1933,kdy tehdejší hráze byly roztrženy při rozvodnění potoka Řetník. Při povodni v srpnu 1972 se ukázalo,že rybníky jsou proti přívalům vody dobře jištěny.
 
Místní skupina v této době obhospodařovala 3 rybníky o celkové rozloze 3,3ha. S výstavbou rybníků bylo nutné vybudovat i potřebné provozní objekty.
 
Tak jak se měnila příroda,tak se měnila i struktura organizace. V r.1975 se místní skupina osamostatnila a vznikla samostatná organizace ČRS Lučina. Do čela organizace byl zvolen R.Josefus a do výboru A.Vařeka ml.J.Mitura, M.Gleta, a další členové z okolních obcí.
 
Organizace v této době měla celkem 193 členů,z toho 3 ženy. Zdárně se rozvíjela i práce s mládeží. Od roku 1959 každo-ročně pořádány na přehradě  rybářské závody. Se stavem úlovků mohli být rybáři docela spokojeni. Podle údajů v kronice MO ČRS v r. 1975 bylo na přehradě chyceno celkem 4.606 kusů ryb o váze 3.078 kg. Členům ČRS bylo jasné,že především budou chytat v revíru ty ryby,které si organizace sama vypěstuje a vysadí, věnovali proto zvýšenou pozornost i chovu ryb.
 
předseda organizace ČRS Lučina
Foto č. 2: Na obrázku vlevo Tyrlík Karel a vpravo Rudolf Josefus - předseda organizace ČRS Lučina
 
Například v tomto roce bylo vysazeno téměř 15 tis.ks kapra,125 tis.ks štiky(váčkového plůdku),6.200 ks candáta,3.800 ks úhořího monté,apod. V roce 1977 byl krajským výborem přidělen a předán organizaci ČRS Lučina do obhospodařování pstruhový revír Lučina 3 včetně odchovných potoků. Ty pak byly osazeny plůdkem pstruha obecného a zaveden dvouletý odchovný cyklus.
 
V r.1979 měl rybářský svaz již 253 členů. Z toho 5 žen pak 23 mládežníků a 31 pionýrů. V tomto roce byla zahájena výstavba hospodářské budovy při níž rybáři odpracovali 781 brig. hodin, (dokončeno pak v roce 1980). Celkem bylo v tomto roce vyloveno z rybníků 8.025 ks ryb o váze 1.803 kg. Průměrný hektarový výnos byl 595 kg. Co se týká ryb v celém revíru,měly stále vzestupnou tendenci jak co do počtu,tak i váhy.
 
Rybáři u kádí
Foto č. 3: Rybáři u kádí s rybami,v pozadí hospodářské budovy
 
 
Z kronik  MO ČRS Lučina lze také vyčíst,že přibývá rybářů,kteří porušují rybářský řád. V roce 1979 rybářská stráž zjistila celkem 12 přestupků,neměli je však na svědomí členové naší organizace.

R.Josefus stál v čele místní rybářské organizace od r.1964 až do r. 1981. Pak jej v r.1982 vystřídal Zdeněk Bartoš. V tomto roce byla zahájena výstavba rybochovných rybníků

Bedřich 3 a Bedřich 4 (výstavba byla ukončena v r.1984).

V létech 1983-1987 vykonával funkci předsedy Otakar Vašíček. V roce 1984 se členská základna rozrostla až na 395 členů. Velmi se dařila práce s mládeží,pod vedením p.Vykruta se v soutěži o Zlatou udici F-M umístili na 3.místě. Aktivně se zapojovali do sběrných akcí a do brigádnické činnosti –během roku odpracovali až 170 hodin.

Družstvo rybářů ve složení p.Ramík,Havránek,Groskal a Král úspěšně reprezentovalo několik let lučinskou MO na závodech II.ligy „Lovu ryb udicí“.

V říjnu 1984 došlo k většímu znečištění chovného potoku Řetník z nevhodně umístěné skládky hnoje na nedalekých polích. Po zásahu kompetentních orgánů musel státní statek okamžitě skládku odstranit.

Mnozí rybáři MO se v rámci brigádnické činnosti zapojovali do odstraňování skládek a nepořádku kolem revírů. V roce 1987 došlo 2x k vytrávení toků-v červnu díky chemickému postřiku provedeném v blízkosti potoka Tošenůvka a po druhé nesprávným vydrenažováním pozemku pod kravínem v Horních Domalavicích,kdy byl vytráven splav č.1

Od roku 1988 až do roku 2002 stál v čele organizace Milan Gleta. V roce 1988 byla zahájena výstavba B6-komory k přezimování ryb. V této době je až varující zhoršující se kvalita vody v chovných potocích. Rybáři zvažují možnosti právní ochrany i možnosti jednat se zástupci „hnutí zelených“.

Předseda rybářů Milan Gleta

Foto č. 4: Předseda MO ČRS Milan Gleta

Rok 1989 nebyl příliš příznivý pro chov ryb,ale přesto byly na jednotlivých rybnících největší výnosy. Celková výtěžnost rybochovného zařízení tehdy činila 24 323 ks ryb o váze 6.088 kg.

Místní organizace v tomto roce byla pověřena uspořádáním místního,krajského i národního kola soutěže Zlatá udice.

V roce 1990 vybudováním komorového rybníka B6 byla dovršena dvacetiletá úspěšná činnost na úseku místního rybničného hospodářství. Bylo vytvořeno dílo v hodnotě 170 000,- Objevila se,viremie u kapra a způsobila na některých rybnících úhyn až 80%. Vzhledem k početné členské základně se výroční schůze MO ČRS Lučina začaly konat v pohostinství Husarůvka v Soběšovicích. Byla velká škoda,že se nedotáhl až do konce záměr OÚ vybudovat velký sál ve víceúčelové budově u lesa.

Po roce 1990 se rozvíjely i družební styky s rybáři z Polska,několikrát se uskutečnila vzájemná setkání,na nichž si rybáři nejen vyměňovali své zkušenosti,ale i se dobře pobavili.

Velmi zdařilou akcí v roce 1994 byla společná výstava rybářů,zahrádkářů,chovatelů drobného zvířectva a svazu žen přímo v areálu rybochovného zařízení. Pro veřejnost byly připraveny rybí speciality a lov ryb na rybníku B1

Mezi širokou veřejností byly rovněž oblíbené podzimní výlovy s možností zakoupení kaprů či pstruhů,včetně příjemného posezení u rybářské chaty při rybích specialitách. V současné době podobné akce pro veřejnost místní organizace již bohužel neorganizují.

V říjnu 1998 si organizace připomněla 40.výročí vzniku. Dosud žijícími nejstaršími členy byli Z.Bartoš a L.Žitník .

Oslavy probíhaly v areálu rybníku „pod Gustým“ a končily rybími hody v restauraci Dolina v ATC.

Rok 2000 byl úspěšný především v oblasti výroby násad. Za velký úspěch považovali rybáři výrobu candáta ročka v komoře a zarybnění přehrady línem a amurem rovněž z vlastní výroby.

MO ČRS Lučina hospodaří v této době již na 7 rybnících o rozloze necelých 5 ha a na 5 odchovných potocích,což vyžaduje nemalé pracovní povinnosti většiny členů organizace. Organizace má 352 členů.

V roce 2001 po patnácti letech končí přátelská setkání s polskými rybáři. V tomto období se projevuje úbytek úlovků ryb zapříčiněny mnoha rozličnými faktory.

V roce 2002 po volbách do výboru MO ČRS Lučina se ujímá předsednictví Stanislav Hrabec ze Soběšovic. Dalšími členy výboru MO ČRS Lučina na období 2002- 2006 se stali:

R. Vařeka (místopředseda), V. Podešva (jednatel), V. Veselý (hospodář), J. Lysek, Ing. D. Veselá, Ing. L. Šeděnka, M. Ďug, F. Veselka, P. Roman, M. Gleta, J. Tajsler, Z. Recman, J. Bůžek, A. Šimík.

V kontrolní komisi: B. Kulhánek, A. Santarius a E. Vlček.

Téměř od svého vzniku každoročně připravovala místní organizace pro nové členy odborná školení dotýkající se znalostí legislativních odborných rybářských(rybolovná technika,znalost ryb povinnosti rybáře,apod.)  V prvních měsících každého roku vydává organizace na své chatě pro rybáře povolenky. Předpokladem pro vydání je: úspěšné prokázání znalostí z rybářství,platný rybářský lístek vydaný OÚ,splněná pracovní povinnost(dospělé 10 hod.,mladiství 5 hod.).Ceny povolenek se rok od roku mění. Dle kroniky v roce 2004 územní roční pro dospělého stála na mimopstruhovém revíru 880,- na pstruhovém 1000,- celosvazová pro dospělého na MP revíru 1 120 kč a P 1220,-Kč (pro mládež je cena poloviční),

republiková už byla za 1 8070,-Kč. Pro srovnání v roce 2006 cena povolenky územní vzrostla pro dospělé na MP revír 950.- P-1200,- a celosvazová na MP-1 400,-  na P revír- 1 550,- a celorepubliková vzrostla až na 2 200,-Kč.

I přes tyto všechny problémy,přes všechnu tu náročnou práci patří místní organizaci rybářů v obci k největší,nejčinnější. A právě ona výchovou mladé generace rybářů může největší měrou přispět k zlepšení životního prostředí na březích naší přehrady.

 

Zdroj: kniha "50 let historie obce Lučina"